Lepené spoje jsou stále více prosazovanou technologií ve spojování kovových i nekovových součástí. Pro vytvoření nerozebiratelného spoje se využívají syntetická lepidla. Principem lepení je využití adhezivní síly mezi lepidlem a spojovanými součástmi a vlastní soudržnosti lepidla.
Konstrukčně jsou lepené spoje řešeny jinak, než například svarové spoje – podle použitého lepidla je vybírán způsob a postup spojování. Rozhodujícím faktorem pro jeho provedení je teplota, tlak a doba, po kterou probíhá lepení.
Tyto spoje mají velkou pevnost ve smyku a tahu, menší pevnost mají však v odlupování. V momentech, kdy by mohlo dojít k odlupování, je ideální zkombinovat lepení s nýtováním.
Výhodou tohoto druhu spojů jsou nízké náklady na výrobu, časová nenáročnost, nižší požadavky na přesnost výroby. Lepením nedojde k zeslabení místa spojení z hlediska tvarové pevnosti, nevytvářejí se vruby a mechanické vlastnosti spojovaných součástí jsou minimálně ovlivněné.
Syntetická lepidla
Lepidla můžeme posuzovat z několika různých hledisek:
- chemické složení
- tekutost
- fyzikální stav
- druh vazby
- lepivost
- počet složek
- teplota při vytvrzování
- reakce při vytvrzování
Kvalitní lepidlo by mělo být odolné vůči vodě, stárnutí atmosférickým vlivem. Mělo by být spolehlivé, umožňovat jednoduchou technologii lepení a mít vyváženou pevnostní charakteristiku.
Rozdělení lepidel:
- podle počtu složek
- jednosložková – nejvýhodnější; bývají ve formě tekutého roztoku, pasty, prášku, tyčinky nebo lepicí fólie
- dvou a vícesložková – nejrozšířenější
- podle způsobu vytváření lepeného spoje
- roztoková (disperzní) – spoj se vytvoří vsáknutím nebo odpařením rozpouštědla
- tavná – tvoří spoj po ztuhnutí lepidla
- citlivá na tlak – spoj vznikne tlakem na lepicí pásku ve spojovaném místě
- s vytvrzující chemickou reakcí – používá se často ve strojírenství. Pokud probíhá vytvrzovací reakce v teplotách do 20°C, jedná se o tzv. studená lepidla. V rozsahu 21°C až 144°C se jedná o lepidla teplá a nad 144°C lepidla horká. Lepidla mohou tvrdnout také pod tlakem – >0,3MPa = tlaková lepidla, <0,3MPa = beztlaková lepidla.
- podle druhu použité pryskyřice
- kaučuková
- polyvinylchloridová
- polyvinylalkoholová
- polyvinylacetátová
- deriváty kyseliny
- akrylové
- metakrylové
- polyamidové
- polybenzimidazolové
- polyimidové
- formaldehydové
- epoxidové
- polyesterové
- izokyanátové
- z organokřemičitých sloučenin
Některé druhy lepidel a jejich použití
Epoxidová lepidla
- spojují: kovy, kovy s dřevem či kůží, sklo, keramiku, beton s kovy, reaktoplasty
- obchodní označení: CHS-Epoxy 110, CHS-Epoxy 1 200, Araldit, AY-101, AY-103, Epilox, Ablebond,…
Fenolformaldehydová lepidla
- spojují: dřevo, sklo
- obchodní označení: Umacol, B, F 20, F 24, Resol F 5250, Umaform, Aerophen, 1201, AF 10, AF 30, Cascophen,…
Modifikovaná Fenolformaldehydová lepidla
- spojují: kovy, kovy s dřevem, brzdové obložení
- obchodní označení: FK-11, FB 6110, Redux, Klej BF-2, Klej BF-4, Plastophel E,…
Syntetický kaučuk
- spojuje: pryže, pryže s kovy
- používá se pro spoje s rozdílnou délkovou roztažností spojovaných materiálů
- obchodní označení: Alkaprén A 100, Chemoprén, Alkafén, Vukolep, Tirogum,…
Polyesterová lepidla
- spojují: sklolamináty, dřevo, keramiku, kovy
- obchodní označení: CHS Polyester 100, CHS Sadurit T-1, Stypol 40-6470, Mökodur L 5001,…
Akrylová a metakrylová lepidla
- spojují: kovy, reaktoplasty, keramiku, pryže
- obchodní označení: Solakryl B, Umacol M3, Fimpodyn 20, Fimofix, Loctite, Agomet,…