Výroba oceli probíhá procesem zvaným zkujňování. Zkujňování = proces při kterém se obsah uhlíku sníží pod 2,14%, sníží se obsah fosforu a síry, upraví se obsah křemíku a manganu, sníží se obsah rozpouštěných plynů a nečistot.
Zkujňovací procesy
Výroba oceli v konvertorech
- do tekutého surového železa se dmýchá vzduch obohacený kyslíkem
- nevýhodou je, že konvertorové oceli mají větší obsah uhlíku, kyslíku a fosforu. Nelze zpracovat větší množství ocelového odpadu.
- Konvertor – nádoba hruškovitého tvaru, z ocelového plechu, je otočná. Plechový plát je vyzděný kyselou nebo zásaditou vyzdívkou. Hloubka lázně je 400-800 [mm].
Thomasův konvertor
Kyslíkový konvertor
Výroba oceli v Siemens-martinské peci
- plochá nístěj ze žáruvzdorného zdiva, kde se vsázka ohřívá plamene nebo spalováním těžkých olejů, aby se dosáhlo vysoké teploty. Předehřívá se plyn i vzduch střídavě ve dvou párech regeneračních komor pod pecí.
- díky vnějšímu přívodu tepla se může v peci zpracovávat surové železo a ocelový odpad v libovolném poměru.
- vzniká velice kvalitní ocel s nízkým obsahem fosforu a síry a neobsahuje dusík.
Výroba oceli v elektrických pecích
elektrické pece se používají k zušlechtění oceli, která byla vyrobena v Siemens-martinské peci nebo konvertoru.
- obloukové
- héroultova pec – s přímým obloukem. Základní surovinou je pevný ocelový odpad. Mezi vsázkou vzniká elektrický oblouk.
- kelímková pec – do primárního vedení se přivádí elektrický střídavý proud o vysoké frekvenci. Ohřev vsázky se děje na základě indukování výřivých proudů.
- indukční
- Héroultova pec
- Kelímková pec