Výroba oceli

Zkujňování = proces při kterém se obsah uhlíku sníží pod 2,14%, sníží se obsah fosforu a síry, upraví se obsah křemíku a manganu, sníží se obsah rozpouštěných plynů a nečistot.

Zkujňovací procesy

Výroba oceli v konvertorech

  • do tekutého surového železa se dmýchá vzduch obohacený kyslíkem
  • nevýhodou je, že konvertorové oceli mají větší obsah uhlíku, kyslíku a fosforu. Nelze zpracovat větší množství ocelového odpadu.
  • Konvertor – nádoba hruškovitého tvaru, z ocelového plechu, je otočná. Plechový plát je vyzděný kyselou nebo zásaditou vyzdívkou. Hloubka lázně je 400-800 [mm].
Bessemerův konvertor

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDroba_oceli

Thomasův konvertor
Kyslíkový konvertor

Výroba oceli v Siemens-martinské peci

  • plochá nístěj ze žáruvzdorného zdiva, kde se vsázka ohřívá plamene nebo spalováním těžkých olejů, aby se dosáhlo vysoké teploty. Předehřívá se plyn i vzduch střídavě ve dvou párech regeneračních komor pod pecí.
  • díky vnějšímu přívodu tepla se může v peci zpracovávat surové železo a ocelový odpad v libovolném poměru.
  • vzniká velice kvalitní ocel s nízkým obsahem fosforu a síry a neobsahuje dusík.

Výroba oceli v elektrických pecích

  • elektrické pece se používají k zušlechtění oceli, která byla vyrobena v Siemens-martinské peci nebo konvertoru.

  1. obloukové
    1. héroultova pec – s přímým obloukem. Základní surovinou je pevný ocelový odpad. Mezi vsázkou vzniká elektrický oblouk.
    2. kelímková pec – do primárního vedení se přivádí elektrický střídavý proud o vysoké frekvenci. Ohřev vsázky se děje na základě indukování výřivých proudů.
  1. indukční
    1. Héroultova pec
    2. Kelímková pec